na Blog.cz

Nebudu ani připomínat jak dlouho trvalo než jsem tuhle kapitolu napsala. Snad Petruš ještě občas mrkneš, jestli pořád žiju :D

S přáním pevnýho zdraví

Tabby

Innes byla unavená, ale přesto nemohla usnout. Už po několikáté za tu dobu, co si šla lehnout, se převrátila na opačný bok. Tvrdá matrace ji znemožňovala jakoukoliv, pohodlnou polohu. Navíc její manžel stále zůstával dole v obývacím pokoji. Někde ve skrytu duše si namlouvala, že se rozhodl přespat na tom nemožně odpudivém gauči. Možná tato malá naděje ji umožnila zavřít oči a spát.

Před tím než něco uvedu, bych chtěla říct (sice opožděně) - šťastný nový rok, uživejte dny jako by měli být vaše poslední :D ;-) :D

Ach ano je to neuvěřitelné další kapitola na světě... začínám se v tom plácat... Asi...

Tak si ji užíjte...

A je věnována jedinému čtenáři, Peti ;-)

Vaše Tabby

Nikdy netušila, že v ní Bradavický ředitel dokáže vzbudit tolik pocitů naráz. Měla chuť ho proklít až do dvanáctého kolena, když na konci školního roku odměnil body Nebelvír a tím jim zajistil první místo ve školním poháru. Stačilo se podívat jen na tvář svého muže a měla, co dělat, aby se nerozbrečela jako malé dítě. Vypadal, jako rozzuřený hypogrif v říji. Svatá Morgano! Pevně doufala, že se z té nálady vyspí a při zítřejším stěhování bude mít o kousek lepší náladu.

Zpropadený Brumbál, aby ho Zmijozel proklel. I když jak tak koukala po Severusovi, daleko od kletby nebyla.

Zdravím vážení :) Jsem tu s novou kapitolkou, která se mi na jednu stranu líbí a na druhou vůbec, no což. Já jsem si na svoji nespokojenost stihla zvyknout. Doufám, že na vás nebude působit uspěchaně.

Váše Tabby

Probudilo ji jakési šramocení u hlavy. Snažila se kolem sebe rozeznat obrysy kolem ní, ale oči měla slepené a tak si je protřela a nechala ještě chvíli zavřené. Když se po několika minutovém přemáhání přinutila vstát, něčí ruka ji srazila zpět do postele.

Ho ho ho ho :D Veselá a šťastné vánoce! Jak jsem slíbila, dneska přidávám další článek, snad vás tento pidi dáreček potěší a ten další ještě víc :D

V tuto chvíli vám přeji, aby alespoň tento jeden den v roce byl pohodový, plný pohádek a zaslouženého relaxu. Bacha na kostičky od kapra a važte si každé maličkosti, kterou dostanete, dárky jsou jen věci, které mají potěšit, ale na kterých nestojí svět. Příští rok v tuto dobu si stejně nebudete pamatovat, co jste dostali!

Užíjte si čtení a mějte se rádi po celý rok!

Vaše Tabby

Celý víkend měla Innes na to, aby uvažovala o slovech, které ji řekl před tím, než odešel pryč. Dotklo se jí to, o tom nebylo pochyb. Slyšet, že by byl raději, kdyby byla mrtvá není zrovna utěšující zpráva. Nevěděla jak jinak si jeho slova vysvětlit - usoudila ale, že teď už je to stejně nepředmětné a kostky byly vrženy.